Stárnutí pleti je na jedné straně proces přirozený a nezastavitelný. Na straně druhé lze ovlivnit, jak rychle naše pleť bude stárnout a předcházet tak předčasnému stárnutí.

Kůže totiž stárne z několika důvodů, a ty jsou jak vnitřní, tak i vnější. Mezi faktory, které řadíme mezi vnitřní a které ovlivnit nelze, nebo lze velmi omezeně, řadíme genetický základ a dále hormonální změny v životě či typ naší pleti.

Mezi faktory vnější, které ovlivnit můžeme, patří především životní styl, strava, kouření, stres a péče o pleť.

Stárnutí se odehrává ve všech vrstvách, od kostí po kůži, a pro lepší pochopení bych ho rozdělila na 3 hlavní vnější projevy.

  1. Ztráta pružnosti a vznik vrásek
  2. Ztráta objemu a posun tukových polštářů
  3. Ztráta vlhkosti a narušení kožní bariéry

1. Ztráta pružnosti a vznik vrásek

Přibližně kolem 25. roku života začíná naše pleť stárnout. Začínáme totiž ztrácet cca 1 % kolagenu ročně a klesá i jeho kvalita a uspořádání v dermis. Jeho produkce se pozvolna také zpomaluje. Ztráta kolagenu znamená ztrátu pevnosti kůže a tím vznik povadlé pleti. Životní styl zde hraje velkou roli, a v případě, že na něj úplně nedbáme, může docházet k ještě větším ztrátám kolagenu. Kouření je dalším velkým katalyzátorem stárnutí.

V tomto věku by mělo již být úplnou samozřejmostí užívání UV ochrany na denní bázi, protože právě UV paprsky dokážou kolagenová vlákna ničit. A zároveň díky nim vzniká nevzhledná hyperpigmentace.

Velmi bych zde apelovala na zdravou stravu bohatou na antioxidanty a zdroje kolagenu. V případě jejich nedostatku doporučuji vhodné doplňky stravy.

2. Ztráta objemu a posun tukových polštářů

Stárnutí v obličeji probíhá na všech strukturách (kůže, tuk, svaly a kosti) a výsledkem je vizuální ztráta objemu.

Na úrovni kůže dochází ke ztenčení epidermis a zpomalení procesu regenerace kůže, dále dochází ke snížení počtu melanocytů (buněk produkujících melanin) a tím ke snížení obranyschopnosti vůči UV záření.

Vlivem hormonálních změn v průběhu procesu stárnutí dochází také k redukci a posunu stávajících tukových polštářů směrem určeným gravitací. Tímto způsobem dochází spolu s povolenou kůží ke zvýraznění nosoretních a marionetových rýh a k povolení kontur tváře.

Na úrovni kostí dochází místy ke ztrátě objemu kosti a tím morfologickým změnám v obličeji. Výsledná ztráta objemu v tukové tkání, atrofii svalů a redukci kostní tkáně se projevuje i ve výrazu tváře.

3. Ztráta vlhkosti a narušení kožní bariéry

S přibývajícím věkem se pleť vysušuje. Dochází k tomu obzvláště přirozenou redukcí hladin hormonů estrogenu a progesteronu. Mění se kožní bariera a tím i obranyschopnost kůže. Dochází k redukci lipidů a ke změnám pH kůže; tím se ve výsledku mění mikrobiom zdravé kůže a mohou vznikat dermatitidy.

 

Když kožní bariéra nedostatečně funguje, pokožka ztrácí vodu a tím se ještě více vysušuje. V hlubších vrstvách kůže dochází k redukci kyseliny hyaluronové. Výsledkem všech zmíněných změn je snížení kožního turgoru (napětí kůže), dehydratace a tím zvýraznění již vzniklých kožních vrásek. Redukce kyseliny hyaluronové vede také ke ztíženému procesu hojení kůže.

 

Dá se proces stárnutí pleti zastavit?

 

Stárnutí je proces přirozený a nevyhnutelný a nedá se mu vyhnout ani v oblasti kůže. Lze však ovlivnit působení vnějších vlivů a tím zpomalit rychlost jejich nástupu a sílu účinku. Existují faktory, které ovlivnit nelze, jako genetika, typ pleti, hormonální změny v průběhu našich životů. Co však ovlivnit můžeme je životní styl, stravu a péči o pleť. Protože pleť, která nemá dostatek péče, stárne rychleji.

 

Mezi základní pilíře správné péče o pleť řadíme důkladné a pravidelné odličování a čištění pleti, její dostatečná hydratace správně vybraná pro konkrétní typ a stav pleti a denní celoroční vysoká UV ochrana. Další kroky v denní rutině je vhodné vybírat dle aktuálních potřeb a stavu pleti.

 

I zde je vhodný holistický přístup. V kombinaci s kosmetickou péčí dbejte na dostatek tekutin, dostatek makroživin a antioxidantů ve stravě a v neposlední řadě dostatek spánku a relaxace.

 

Celostní přístup k životnímu stylu a péči o naši pleť je tou správnou cestou, jak zpomalit proces stárnutí a zabránit tak jeho předčasnému nástupu.

 

Čím prospívají oleje v kosmetických přípravcích naší pleti?

 

Ochranná bariéra kůže, svrchní lipidový film, lipidová bariéra, kožní plášť… to vše jsou označení pro nejsvrchnější obal kůže, který má úkol chránit náš organismus před vnějšími nepříznivými vlivy a zároveň před nechtěnou ztrátou vody. Lipidy totiž hrají klíčovou roli v ochranné funkci kůže.

 

Kůže se skládá celkem ze 3 vrstev (epidermis, dermis a podkožní vazivo). Tu nejsvrchnější část, epidermis, tvoří ještě celkem 5 vrstev kožních buněk, keratinocytů, které směrem k povrchu dozrávají, ztrácejí své jádro a vyplavují další lipidové organely, a tím vytvářejí na povrchu kůže ochranný film.

 

Tento film nás chrání před vlivem vnějšího prostředí, ať už jsou to bakterie, viry, UV záření či toxické a chemické látky a fyzikální vlivy. Zároveň udržuje vlhkost v kůži a tak brání dehydrataci pokožky.

 

Tuto bariéru si můžeme představit jako zeď. Skládá se z cihel (kožních buněk) a malty (lipidová vrstva) a jedině spolu vytvářejí funkční celek.

 

Věkem se kožní bariéra oslabuje. Vlivem hormonálních změn v průběhu života dochází k výrazně redukci množství lipidů v pleti a tím k jejímu „vysychání“. V kosmetice je tedy s přibývajícím věkem vhodné a žádoucí dodávat pleti nejen látky hydratační, ale i ty promašťující.

 

K dehydrataci pleti ale může dojít nejen věkem. Suchá, podrážděná pleť se šupinkami či svěděním může vzniknout i u pleti mastné se sklonem k akné, a to může být způsobeno nevhodně zvolenou kosmetickou péčí, která je často zaměřená na silnou exfoliaci a vysušování s cílem zamezit maštění pokožky. Ve výsledku dojde k porušení této ochranné bariéry a změně pH a tím i mikrobiomu zdravé kůže. Krásná kůže totiž znamená zdravou kůži, a ta začíná právě funkční kožní bariérou.

 

Kožní bariéru si můžeme tedy poškodit jak nedostatečnou hydratační péči, vysušováním, nadměrnou exfoliací, ale i nevhodně zvolenou čisticí péčí. Prostředky zásadité (jako je klasické mýdlo) nejsou pro pleť ideální, protože mění přirozeně jemně kyselé pH pleti na zásadité, a tím se mění mikrobiom kůže.

 

Ve večerní rutině je vhodné pleť šetrně nejprve „odlíčit“, a k tomu jsou nejvhodnější přípravky na bázi oleje. Ve druhém kroku tzv. double cleanse (dvojitého čištění) můžeme použít jemný nedráždivý čistič na bázi vody k jejímu dočištění.

 

Při výběru hydratačního krému vybíráme texturu podle typu pleti, stavu pleti s ohledem na roční období a věk, kdy postupem času pozvolna přecházíme na hutnější výživnější textury krémů.

 

U pleti zralé, suché či silně dehydratované je často zapotřebí dodat jí lipidy navíc v podobě lipidových výživných sér či ampulí a kapslí určených pod i nad krémy.

 

Oleje vytvářejí na pokožce vrstvu, která ji chrání před zpětnou ztrátou vody, a zároveň pleť vyživují.

Zdroj: www.oriflame.cz